Untitled Document

The exhibition, entitled Plastic Film, consists of a pair of independent, yet intertwined works.
Together they form an autonomous unity, separately each of them describes another point
of view on the subject of capturing and reveling of the image, which the author has outlined
many times before, but never completely obsolete, as well as he did not leave.
The exhibition Plastic Film, nontheless, does not seem to be a definitive solution, but just another
study in the area of displaying regimes. This time it focuses on the issue of the presence of spatial
bodies, their palpability and plasticity, or vice-versa, their obviousness, but also the ability
to constantly escape the overall view.
The central motif of the presented pair of works is a twelve-quarter, a platonic solid known
as a dodecahedron. We can see this in the gallery environment in two possible observation modes.
One is part of a constantly rotating statue, the second ephemeral form conceived in the performance
record, realized directly in the School Space 28. In both cases, predefined parameters are emphasized
which affect both the recording and the presentation itself, thus re-revealing observed object
at a specific time and space.

.....................................................................

Plastický film
kinetická video-socha (2 synchronní videa - smyčka)
jednokanálová videoprojekce (smyčka)
kresba (12x8,5 cm)
samostatná výstava v Galerii Školská 28, Praha
2016

Výstava s názvem Plastický film představuje dvojici na sobě nezávislých, přesto však vnitřně provázaných prací.
Dohromady tvoří autonomní celek, odděleně pak každá za sebe popisuje jiný úhel pohledu na zkoumané téma zachycení
a opětovného vyjevení obrazu, které autor sice nastínil mnohokrát již dříve, nikdy jej ale zcela neobsáhl, stejně
jako neopustil. Ani výstava Plastický film se nezdá být definitivním řešením, ale pouze dalším zkoumáním v oblasti
režimů zobrazení. Tentokrát se zaměřuje na problematiku přítomnosti prostorových těles, jejich hmatatelnosti
a plasticity, či naopak neuchopitelnosti, jejich zřejmost, ale i schopnost neustálého úniku před celistvým zobrazením.
Ústředním motivem prezentované dvojice děl je dvanáctistěn, platónské těleso označované jako dodekaedr.
Ten v prostředí galerie sledujeme ve dvou možných režimech pozorování. Jednou je součástí neustále rotující sochy,
podruhé efemérním tvarem tušeným v záznamu performance, realizované přímo v Komunikačním prostoru Školská 28.
V obou případech jsou akcentovány předem definované parametry, které ovlivňují jak samotný záznam, tak prezentaci,
tedy opětovné vyjevení sledovaného objektu v konkrétním čase a prostoru.